PROSTĚ ŘEKNI NE!

01.08.2022

Byť nejsem zrovna fanoušek toho, že bych věřil ve vyšší moc nebo něco podobného, tak se mi někdy dějí zvláštní věci. Například to, že po probuzení mám vnuknutou z čista jasnou nějakou krutou myšlenku nebo nápad. Připadá mi, jak kdyby třeba někdo z budoucnosti mi tajně nějakou technologií předal myšlenku a řekl tady máš a začni s tím pořádně pracovat. Co si budeme, byla by to krutá husťárna. Pak jsem se nad takovou věcí pozastavil ještě jednou a řekl si, že to jsem prostě já a mé fantazírující podvědomí, které mi dává echo a vnitřně mě upozorňuje na to, co je prostě špatně.

Jednoho krásného rána jsem se vzbudil a v hlavě mi chvíli zaznívala opička s činely od Homera Simpsona. Musím se protáhnout a jasně dát najevo, kdo je v pronajmutým bytě králem. Takovým tím poloospalým zíváním, hrubým chlapským hlasem hlesnu "Noo ty pííčo". Také máte určitě taková ta rána s takovým pomalým rozjezdem, ne? Z celkové kapacity je mé tělo poháněno z pouhých osmi procent, což plně postačí na autopilota. Mise je v tomhle případě jasná, dopídit se nějak na styl zombie do koupelny.

Úkol splněn. Kartáček, zubní pasta, jo dobrý den. Při procesu čistění zubů dojdu k prozření, že postava člověka v zrcadle jsem vlastně já, což mi trochu poškube koutky na rtech, ale jak víme, úsměv dělá člověku lepší den, byť postraším sám sebe. Když se dívám sám sobě do očí, začíná se rojit vnuknutá myšlenka z podvědomí, protože tělo začíná plně fungovat "Ty vole, já dneškem přestanu kouřit." A úplně slyším ty hlasy, tak jak to vždy bývá. "Už zase?" Nebo. "Chlapče dyť, já už to od tebe slyšela už tolikrát!" Popřípadě. "Vyser se na to, stejně to nedáš."

V tomhle směru jsem k sobě maximálně upřímný a neustále hledám cestu, jak se z předešlých chyb poučit. Tak jak je to celkově v životě, já hledám cestu v tomhle. Mě kolikrát připadalo, že mám neviditelného čertíka na rameni, který mi prostě dává rady na hovno. Jenže zas a znovu - je to pouze ve mně. Je to pouze v naší/mojí palici. Dost jsem o tom přemýšlel a čas ukáže, zda jsem se poučil, ale vím, že v minulosti v tom figurovaly čtyři zásadní věci.

Špatné rozhodnutí, aneb naučit se říkat prosté a jednoduché ne! Impulzivní povaha. Uvědomují si, že v jistých situacích jsem mohl zachovat klidnou hlavu. Kolikrát by bylo pro mě lepší jet domů a pak si zaběhnout třeba pět kilometrů a připomínat si, proč to dělám, než stát před trafikou a prosit o krabičku cigaret, protože v danou chvíli mám na hovno náladu kvůli nepodstatné věci. A v neposlední řadě je v tom alkohol a společnost. S tím spojený debilní nápady, a pokud sedíte s někým, kdo vás třeba hecuje tím stylem, že jedna cigareta tě nezabije, tak je to právě naopak, protože první cigaretou to začíná. Třeba já jsem měl v tomhle ohledu problém, protože jsem z té společnosti nechtěl vybočovat.

Takže o co právě jde? Jde o to, že chci mít zelená políčka s následujícími přibývajícími dny, ne? Nebo se chci ráno chytat za hlavu a ubíjet si sebevědomí tím, že jsem zas udělal špatné rozhodnutí? Rozhodně chci být zdravější, ušetřit peníze a celkově chci vypadat lépe. A proto jsem si určil tyto zásadní body. Prostě pokud jste na tom jako já, tak začneme úplně jednoduše - prostě řekni ne. Ne, už nechci.

A Abych se plně držel svého poslání, tak příště v mnohem stručnějším kontextu popíšu, jak to dávám. Přejí krásný den bez cigaret.